U popelnice jsem našel černej rám vyplněnej sklem
A vzpomněl jsem si na tebe
A z petlahve modeluju tvoje žebra když je sádra tak drahá
Abych ti mohl být nablízku
A z poslední koláže zbyla jenom vitráž
A černobílá kostra
A teď chci jenom tvý levý žebro
A malou levou bradavku
A ruce popálený plastem
A antidepresiva zapíjený vodkou a dalším levnym chlastem
A moje kůže syčí
A pod mýma popálenýma dlaněma vzniká torzo dívky
A nemůžu uvěřit upřímnosti těch malejch prsou
Když na mě zírají
Skrz černej rám
Pohozenej u popelnice
A jenom tvý levý žebro
A levá bradavka
Mi připomíná tu pravou